Školní řád je zpracován podle zákona č. 561/2004 Sb., § 30, školský zákon, ze dne 24. září 2004 včetně prováděcích předpisů.
Žáci a studenti školy jsou povinni dodržovat zásady společenského chování vůči všem zaměstnancům školy, návštěvám a svým spolužákům. Mimo školu se žáci a studenti chovají vždy tak, jak to odpovídá dobrým mravům, dodržují zásady společenského chování a přičiňují se vždy a všude o dobrou pověst školy. Žáci jsou povinni šetřit školní zařízení a ostatní majetek školy, chránit je před poškozením, dále jsou povinni udržovat své místo v čistotě a pomáhat při údržbě pořádku ve všech prostorách školy. V případě svévolného a úmyslného poškození školního majetku je žák nebo jeho zákonný zástupce povinen zajistit opravu poškozené věci, nebo zaplatit vzniklou škodu v plné výši. Poranění nebo úraz je žák povinen okamžitě hlásit vyučujícímu, zdravotníkovi nebo v kanceláři školy. Jakoukoliv ztrátu nebo nález je žák povinen okamžitě oznámit nebo odevzdat v kanceláři školy. Domnívá-li se žák, že je ve svých právech omezován, má možnost písemně požádat o řešení svého třídního učitele, výchovného poradce nebo ředitele školy.
Výuka povinných vyučovacích předmětů je organizována rozvrhem hodin a začíná zpravidla v 8,00 hodin. Mezi vyučovacími hodinami jsou přestávky, určené k odpočinku a přípravě na další vyučovací hodinu. Přestávky jsou většinou v délce 10 minut, druhá přestávka v dopoledním vyučování je v délce 20 minut. Je-li vyučování organizováno i v odpoledních hodinách, je mezi dopolední a odpolední blok vyučovacích hodin vkládána polední přestávka v délce jedné vyučovací hodiny. Výuka estetické a tělesné výchovy může být organizována ve dvouhodinových blocích. Využívání školních prostor mimo dobu stanovenou rozvrhem hodin je možné jen se souhlasem ředitele školy.
Provoz školy se řídí následujícím časovým vymezením: Odemknutí vchodů do budovy 6:30 hodin. Výuka povinných předmětů 8:00 až 16:00 hodin. Výuka nepovinných předmětů a zájmových útvarů 14:20 až 16:45 hodin. Uzamknutí vchodů 17:00 hodin.
Vyučování je organizováno rozvrhem hodin (včetně jeho změn) a začíná zpravidla v 8:00 hodin.
Před zahájením první vyučovací hodiny (první vyučovací hodiny odpoledního bloku) musí být žáci ve třídě, po zazvonění jsou na svém místě podle zasedacího pořádku a připraveni na vyučování.
Žáci si přináší do vyučování učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a podle pokynů vyučujícího.
Při příchodu vyučujícího a jiné dospělé osoby do třídy nebo při jejich odchodu ze třídy žáci zdraví povstáním.
Třídní učitelé organizují v třídním kolektivu pořádkovou službu. K povinnostem pořádkové služby patří:
přinášení pomůcek do vyučování podle pokynů vyučujícího,
utírání tabule před vyučovací hodinou a po vyučování,
zajištění dostatečného množství křídy,
ohlášení nepřítomných žáků jmenovitě vyučujícímu na začátku hodiny,
péče o třídní knihu v průběhu vyučování, na tuto činnost lze stanovit stálou službu např. na celé pololetí
uzavření oken po vyučování.
Nedostaví-li se vyučující do 10 minut po začátku vyučování do třídy, vyhledá pořádková služba vyučujícího v jeho kabinetě. Nepřítomnost vyučujícího ve škole oznámí služba zástupci ředitele. Žáci nesmí svévolně opustit třídu a vyčkají v klidu na příchod náhradního vyučujícího.
Jestliže se žák nemohl ze závažných důvodů připravit na vyučování, uvědomí o tom na začátku hodiny vyučujícího.
Žáci jsou povinni před začátkem vyučovací hodiny vypnout svůj mobilní telefon.
Z vyučování mohou být žáci odvoláni pouze ve výjimečných případech a s vědomím ředitele školy.
Žáci jsou povinni vést po celou dobu studia "Studijní průkaz", zapisovat do něho průběžnou klasifikaci v jednotlivých předmětech, důležitá sdělení zákonným zástupcům a záznamy o své nepřítomnosti ve vyučování.
V případě, že žák žádá o jakoukoliv změnu ve studijním programu, o přerušení nebo ukončení studia, nebo se rozhodl přestoupit na jinou školu, požádá písemně ředitele školy. V žádosti bude uvedeno jméno a příjmení žadatele, datum narození, třída a studijní obor, zdůvodnění žádosti, jeho podpis a podpis zákonného zástupce nebo v případě zletilých žáků také podpis osoby, která má vůči němu vyživovací povinnost.
Na doporučení lékaře může být žák částečně, nebo úplně uvolněn z tělesné výchovy. Při částečném osvobození je žák povinen účastnit se hodin TV.
Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou vymezena klasifikačním řádem.
Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, předloží třídnímu učiteli s časovým předstihem žádost o uvolnění podepsanou zákonným zástupcem, nebo v případě zletilých žáků osobou, která má vůči němu vyživovací povinnost. Jako omluvenka může sloužit i lékařské potvrzení, úřední předvolánka nebo písemný doklad organizace, která o jeho uvolnění žádá.
Na jednu vyučovací jednotku svého předmětu může žáka uvolnit pouze vyučující, na více vyučovacích hodin, nejdéle však na jeden den, může žáka uvolnit třídní učitel. Na více než jeden den může žáka uvolnit pouze ředitel školy.
Nemůže-li se žák z nepředvídaného důvodu zúčastnit vyučování, je povinen žák, jeho zákonný zástupce nebo osoba, která má vůči němu vyživovací povinnost, oznámit do tří dnů důvod nepřítomnosti třídnímu učiteli.
Po svém návratu do vyučování je žák povinen do tří dnů předložit třídnímu učiteli písemnou omluvenku své nepřítomnosti (v níž je upřesněn důvod nepřítomnosti), podepsanou zákonným zástupcem, lékařem nebo osobou, která má vůči němu vyživovací povinnost.
Při nedodržení termínů nebo uvedených postupů bude nepřítomnost považována za neomluvenou.
Žáci jsou povinni chránit své zdraví i zdraví svých spolužáků, dále jsou povinni dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásady protipožárního opatření, se kterými byli na začátku školního roku seznámeni.
Žáci jsou povinni dodržovat provozní řád odborných učeben, laboratoří a tělocvičny.
V době vyučování a o přestávkách mezi vyučovacími hodinami jsou žáci povinni dbát pokynů vyučujících a dozoru na chodbách. Při činnostech organizovaných školou jsou žáci povinni řídit se pokyny pedagogického dozoru, bez jehož souhlasu se nesmí vzdálit od skupiny ani z určeného místa.
Zjistí-li kdokoliv ze žáků závadu na školním zařízení, která by mohla způsobit škody, zranění nebo ohrozit život, oznámí tuto skutečnost okamžitě nejbližší dospělé osobě, která je současně zaměstnancem školy.
Vstup do sborovny a kabinetů je žákům bez svolení vyučujícího zakázán.
Během přestávek mezi vyučovacími hodinami nesmí žáci opouštět areál a budovu školy. V polední přestávce, ve volných hodinách nebo při zkráceném vyučování mohou žáci opustit budovu školy.
Žáci se chovají slušně a přátelsky ke spolužákům. Příznaky obtěžování, projevy fyzického násilí a psychického týrání na své osobě nebo sledované na svých spolužácích jsou povinni hlásit výchovnému poradci nebo kterémukoliv vyučujícímu.
Žákům jsou přísně zakázány jakékoliv projevy rasismu, xenofobie a netolerance vůči odlišnosti. Přísně zakázáno je úmyslné jednání, které je namířeno proti jinému subjektu a které útočí na jeho lidskou důstojnost (šikana).
Žákům je zakázáno v prostorách školy a jejím bezprostředním okolí a při činnostech organizovaných školou hrát hazardní hry, kouřit a požívat alkohol.
Rovněž je žákům zakázáno donášet do školy nebezpečné předměty, materiály (v tištěné i digitální formě) a zvukové nosiče podporující rasismus, xenofobii a odporující dobrým mravům.
Krádeže jsou protiprávním jednáním a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil.
Nošení cenných věcí (zejména věcí malých rozměrů) do školy je rizikové chování, které může vést k jejich odcizení.
Cenné věci, které nesouvisí s vyučováním a vzděláváním je žákům zakázáno přinášet do školy a na akce organizované školou. Odkládání věcí nezbytně nutných pro výuku a vzdělávání (např. notebook) je zabezpečeno na místě určeném ředitelem školy v trezoru kanceláře školy.
Věci osobního charakteru (např. peněženka, mobilní telefon, klenoty) žáci nosí při sobě, zajištění těchto předmětů při výuce tělesné výchovy je zabezpečeno na místě určeném ředitelem školy v trezoru kabinetu tělesné výchovy.
Každý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti.
Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky a ve škole s nimi manipulovat. To neplatí v případě, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením.
a) V případě, kdy škola se o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka (§7 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí).
b) Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky (§ 10 odst. 4, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí).
c) Distribuce podle § 187 trestního zákona a šíření OPL dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu ( § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon).
d) V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem bude škola postupovat stejně jako v bodu c).
Závažnější porušení uvedených ustanovení bude řešeno výchovnou komisí.
Školní řád byl projednán a schválen pedagogickou radou, konanou dne 31.8.2009.
V Šumperku dne 1.9.2009
Pravidla pro hodnocení prospěchu a chování studentů a žáků Gymnázia Šumperk.
Nedílnou součástí výchovné a vzdělávací práce pedagogů školy je hodnocení žáků, jejich dílčích i celkových výsledků v jednotlivých předmětech a hodnocení jejich chování. Platné zákonné normy (zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ze dne 24. září 2004 včetně prováděcích předpisů) poskytují pouze základní zákonnou normu. Naší snahou je vytvořit a předložit pedagogům, žákům a jejich rodičům jasná pravidla pro klasifikaci znalostí a chování.
Při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje učitel vůči žákům přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků i k tomu, že žák mohl zakolísat v učebních výkonech během průběhu klasifikačního období (pro určitou indispozici). Pro potřeby klasifikace se vyučovací předměty dělí do dvou skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou výchovného zaměření.
Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení je vyjádřeno slovně:
Celkový prospěch žáka je hodnocen takto:
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem.
Podklady pro hodnocení vyučující získává těmito metodami, formami a prostředky: soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami konzultacemi s jinými učiteli, případně s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických zařízení.
Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka. Celkovou klasifikaci stanovuje vyučující pomocí podkladů, které získává v průběhu celého klasifikačního období (pololetí) Podklady pro klasifikaci musí mít vyučující jednoznačné a průkazné a po celou dobu klasifikačního období připraveny k nahlédnutí. Písemné podklady vztahující se k celému školnímu roku (laboratorní práce a cvičení, výtvarné práce) je povinen vyučující po tuto dobu archivovat. Získávání podkladů pro klasifikaci je ovlivněno charakterem předmětu (naukové předměty, esteticko-výchovné předměty) a týdenní hodinovou dotací. V předmětech s dotací 1 hodina týdně musí být žák vyzkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň dvakrát za klasifikační období. V předmětech s hodinovou dotací 2 a více hodin týdně musí být žák zkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň třikrát za klasifikační období.
Kontrolní písemné práce předepsané osnovami a jiné rozsáhlejší zkoušky stanovené nebo povolené ředitelem školy se předem plánují tak, aby žák nepsal více než jednu denně.
Kontrolní písemné zkoušky učitel rozvrhne během roku tak, aby se v určitém období nadměrně nenahromadily.
Kontrolní písemná zkouška může trvat nejdéle 25 minut (na vyšším gymnáziu nejdéle 30 minut). Za kontrolní písemnou práci nelze považovat písemné opakování v délce do 10 minut.
V jednom dni se může psát pouze jedna kontrolní písemná práce, nebo maximálně tři kontrolní písemné zkoušky (naplánované a předem dohodnuté se žáky).
Výsledky každé klasifikace je povinen učitel oznámit žákovi. Výsledek ústního zkoušení se oznamuje ihned, výsledek písemné zkoušky do 14 dnů. Učitel je povinen předložit žákovi jeho písemnou práci k nahlédnutí.
Klasifikační stupeň prospěchu určí učitel, který vyučuje danému předmětu. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a studijní výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu nemusí odpovídat průměru z klasifikace za příslušné období. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému subjektivnímu ani vnějšímu vlivu. Zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu se projednávají v pedagogické radě případy zaostávání žáků ve studiu. Zákonní zástupci žáka jsou o jeho prospěchu a chování průběžně informováni na rodičovských schůzkách, nebo kdykoliv, kdy o to požádají. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, je ukončena klasifikace. Učitelé příslušných vyučovacích předmětů zapíší výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu (katalogových listů). Vyučující nemusí žáka klasifikovat, nezískal-li v klasifikačním období z důvodu časté absence žáka, nebo z jiných objektivních příčin dostatek klasifikačních podkladů k jeho hodnocení. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.
Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy a definice uceleně, přesně a chápe vztahy mezi nimi. Myslí logicky správně, je samostatný. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Je tvořivý, jeho projev je esteticky hodnotný a přesný. V předmětech s převahou výchovného zaměření projevuje aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.
Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje své poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí správně a v jeho činnosti se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a přesnosti. Jeho výsledky i estetický projev jsou bez podstatných nedostatků. Osvojené poznatky dovede žák využít v nových úkolech. V předmětech s převahou výchovného zaměření projevuje zájem o estetiku, umění, tělesnou zdatnost.
Žák má v ucelenosti a přesnosti osvojených poznatků, pojmů a definic nedostatky. Požadované činnosti žák nevykonává vždy přesně. Podstatné chyby a nepřesnosti však žák dokáže za pomocí učitele korigovat. Osvojené poznatky dovede aplikovat při řešení úkolů, i když někdy s chybami. Jeho myšlení je většinou správné, není však tvořivé. Ústní a písemný projev obsahuje chyby a není vždy dostatečně přesný a výstižný. V předmětech s převahou výchovného zaměření žák nemá vždy dostatečný zájem o estetiku, umění a rozvoj tělesné kultury.
V ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků má žák závažné mezery. Je málo pohotový a má větší nedostatky. Při řešení praktických i teoretických úkolů i v logice myšlení se u něj vyskytují závažné chyby. Žák je nesamostatný a není tvořivý. Ústní i písemný projev má obvykle závažné chyby. Při esteticko-výchovných a sportovních činnostech je málo aktivní a nejeví snahu.
Žák si poznatky neosvojil uceleně a přesně, má závažné nedostatky a mezery ve vědomostech. Podstatné nedostatky má také v uplatňování vědomostí při řešení teoretických i praktických úloh. Vědomosti nedokáže uplatnit ani s pomocí učitele. Je nesamostatný. V písemném projevu má závažné nedostatky, které nedokáže odstranit ani s pomocí učitele. Při esteticko-výchovných a sportovních činnostech je převážně pasivní, jeho schopnosti jsou neuspokojivé a žák nemá zájem na jejich zlepšení.
Žák, který na konci klasifikačního období neprospěl nejvíce ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce školního roku v termínu určeném ředitelem školy. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
Žáci školy jsou povinni dodržovat ustanovení školního řádu. Projevy žáka ve vyučování i mimo něj hodnotí třídní učitel na konci prvního a druhého pololetí. Ten po projednání s učiteli, kteří žáka vyučují, navrhuje klasifikaci chování. Hodnocení chování žáků na vysvědčení je vyjádřeno slovně:
Podklady pro hodnocení chování získávají učitelé sledováním činnosti a chování žáka ve vyučování i mimo něj. Klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na klasifikaci chování v dalším klasifikačním období. Hodnocení chování neovlivňuje hodnocení výsledků vzdělávání žáka v povinných předmětech.
Žák dodržuje ustanovení školního řádu školy.
Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními školního řádu školy. Žák se však dopustí závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu - žák svým jednáním nepřispívá kladně k vytváření mezilidských vztahů. Je však přístupný výchovnému působení a své chyby se snaží napravit.
Žák se dopustí velmi závažného přestupku, nebo se opakovaně dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, kterými je ohrožena výchova ostatních spolužáků. Porušuje základní společenské normy, dopouští se mravních poklesků. Svým jednáním narušuje atmosféru v žákovském kolektivu. Vůči spolužákům použil fyzické či psychické násilí. Dopustil se hrubého slovního nebo úmyslného fyzického útoku vůči zaměstnancům školy.
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo ocenění a kázeňská opatření.
Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.
Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy.
Může být udělena třídním učitelem v případě méně závažného a jednorázového porušení školního řádu : nevhodné jednání v rámci školních vztahů, zraňování izolací, verbální provokování, fyzická agresivita bez následného zranění, drobné krádeže
a manipulace s věcmi spolužáků.
Důtka třídního učitele - opakované nevhodné jednání v rámci školních vztahů, závažné nevhodné chování ke spolužákům – vulgarismy, urážky, násilné a manipulativní příkazy, verbální provokování, fyzická agresivita bez následného zranění, krádeže
a ničení věcí spolužáků.
Uděluje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele, nebo po projednání přestupku výchovnou komisí v případě opakovaného porušování školního řádu, nebo přestupku, pro který již byla žákovi udělena důtka třídního učitele - opakované závažné nevhodné slovní útoky na spolužáky spojené s agresivním chováním, fyzická agresivita s následným zraněním, krádeže a úmyslné poškozování věcí spolužáků.
Při udělování výchovných opatření ve 2.pololetí přihlíží třídní učitel i k výchovným opatřením uděleným žákovi v 1.pololetí.
rozhoduje o něm ředitel školy v případě závažného porušení školního řádu a po projednání výchovnou komisí. Mezi závažná porušení patří:
chovají-li se žáci mimo školu v rozporu s dobrými mravy, nedodržují-li zásady společenského chování a poškozují-li dobrou pověst školy.
hrubé slovní nebo úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy,
příznaky verbální, fyzické nebo smíšené šikany, zvlášť hrubé slovní a fyzické útoky,
opakovaná a neomluvená absence ve vyučování v celkovém souhrnu 25 hodin a více,
vandalismus, svévolné ničení školního majetku nebo ohrožení života spolužáků a zaměstnanců školy,
požívání alkoholických nápojů v prostorách školy nebo na akcích pořádaných školou,
distribuce materiálů podporujících rasismus, xenofobii nebo odporující dobrým mravům,
distribuce nebo užívaní zakázaných návykových látek,
V rozhodnutí o podmíněném vyloučení je stanovena žákovi zkušební lhůta nejdéle na dobu 1 roku.
rozhoduje o něm ředitel školy po projednání ve výchovné komisi a to v případě, že se žák dopustil vědomého porušení školního řádu ve zkušební lhůtě,
nebo v případě závažného zaviněného porušení povinností, které je klasifikováno jako úmyslný trestný čin,
nebo za hrubé slovní nebo úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy, opakovaná verbální, fyzická nebo smíšená šikana, zvlášť hrubé slovní a fyzické útoky.
chovají-li se žáci mimo školu v rozporu s dobrými mravy, nedodržují-li zásady společenského chování a poškozují-li dobrou pověst školy.
Osoba, která výchovné opatření žáku uděluje, je povinna informovat žáka i jeho zákonné zástupce, nebo osobu, která má vůči němu vyživovací povinnost, písemnou formou, co nejdříve, nejpozději do 14 kalendářních dnů.
Tento klasifikační řád byl projednán a schválen pedagogickou radou, konanou dne 31.8.2009.
V Šumperku dne 1.9.2009
|
Webmaster: al-Quaknaa | Design: Martin Sekera
Redakce: Jakub Šnapka, René Braun, Michal Enter Vedoucí projektu: Mgr. Karel Měšťánek |