Do třetice všeho dobrého, říká se. Proto se výměnný pobyt pro studenty v rámci programu Erasmus uskutečnit musel. Z předchozích dvou úspěšných ročníků výměny ve španělském městě Cáceres vznikl díl třetí. To vše díky nadšení španělštinářky Silvie Průšové.

Plánování, zařizování, domlouvání, rezervování, organizování, objednávání a nesčetné dopisování si a volání se španělskými kolegy a kolegyněmi přineslo nezapomenutelný týdenní pobyt ve Španělsku.

Den první.

Celý program měl svůj počátek časným ranním srazem účastníků ve 3:45 před šumperským vlakovým nádražím. Poté cesta jedním vlakem, druhým vlakem, městským autobusem, letadlem, dalším vlakem, ještě jedním vlakem a už jsme v našem cíli. V Madridu. S kufry na kolečkách prokličkujeme ulice, náměstí a uličky, najdeme již z předchozích ročníků osvědčený hostel v centru a vyrazíme vstříc poznávání velkoměsta s více než třemi miliony obyvatel. Projdeme se po náměstích, obhlédneme královský palác a vyfotíme se v parku s vyhlídkou na město. Ochutnáme španělské churros a těšíme se na další zážitky.

Den druhý.

Snídaně v hostelu na střešní terase, výhledy na červené střechy a věže, věžičky a kupole. Procházka po městě, setkání s bývalou studentkou gymnázia Zuzkou, která v Madridu již roky žije. Večer čtyřhodinová cesta autobusem do cíle našeho pobytu, do města Cáceres. Na parkovišti u školy nás vítají naši španělští přátelé s rodiči a berou si nás k sobě domů. Ubytovat, najíst, uložit a odpočinout.

Den třetí.

Ráno po osmé sraz před školou, rozednívá se, slunce tu vychází o hodinu později, než jsme zvyklí u nás. Čekáme venku, v 8:15 otevírají školu a přesně v 8:25 zazní filmová hudba a my se vydáváme poznávat španělské vzdělávání.

Vítá nás paní ředitelka a skupinka vyučujících, všichni mluví španělsky a pro nešpanělštináře (jsem to jen já) je to opravdový zážitek. Pochytím sem tam slovíčko, ale naši studenti rozumějí! Obdivuji je.

Školní den je každý den stejný. Má tři vyučovací hodiny dopoledne, poté následuje půlhodinová pauza, kdy můžete ven na školní dvůr, protáhnout se, zahrát si třeba s balonem, odpočinout si, abyste byli připraveni na další tři hodiny. A ještě jedna zvláštnost, vyučovací hodiny jdou za sebou jedna za druhou přes přestávek, jen se přesunete do jiné učebny a jedete dál.

Na úvod našeho prvního dne ve škole nám připravili kvízovou hodinu, následuje konverzace s žáky druhého ročníku, potom španělština formou deskových a stolních hry a další konverzace, ta se koná venku. Tentokrát si hrajeme na učitele a povídáme si s mladšími žáky o životě. A proč ne, počasí je letní, příjemné. I hodina dějepisu se učí venku na školním dvoře, připraveny jsou různé aktivity a vědomostní i dovednostní kvízy z dílny starých Řeků a Římanů.

Ve 14:25 zazní další filmová hudba, ohlásí konec školního dne a my jdeme se svými španělskými přáteli vstříc tomu, co pro nás připravili.

Den čtvrtý.

Výlet do historického města Mérida. S průvodkyní Susanou, paní učitelkou latiny a řečtiny, procházíme historická místa a památky. Navštívíme působivý amfiteátr, vyslechneme příběh ze starých bájí a projdeme se přes město do bývalé starověké tvrze. Odpoledne se vracíme zpět do Cáceres, kde nás čekají naši španělští přátelé, kterým končí vyučování ve škole a začíná páteční odpoledne s námi.

Den pátý a šestý.

Máme víkend, ze školy dva volné dny, těšíme se na program, který nám nachystaly naše hostitelské rodiny. Výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí, procházky po nové i staré části města, společné chvíle u snídaně, oběda, večeře, také sportování, nakupování, scházení se, abychom byli spolu.

Den sedmý.

Pondělí, nový den nového týdne. Podobá se dni čtvrtému. Už víme, že školní dny tu mají stejný začátek, stejný počet vyučovacích hodin a vždy končí ve stejnou dobu.

Scházíme se tedy ráno před školou, dnes nás na začátek čeká hodina španělštiny, učíme se španělská přísloví. Poté pěší přesun do centra starého města, máme naplánovanou procházku města s průvodcem. Jmenuje se José, mluví jen španělsky, ale rozhazuje u toho rukama, rozumíme si a máme z toho radost. Následuje zase pěší dvoukilometrová túra zpět do školy, naplánovali nám hodinu keramiky s výrobou hrnků. Každý dostane kus hlíny, váleček a prostor pro svoji tvořivost. Povedlo se! Naše originální výtvory zůstanou ve škole, aby byly vypáleny a poté vystaveny jako vzpomínka na nás, šumperské přátele. Na závěr školního programu potom ještě hodina španělštiny a angličtiny v krásné symbióze. Spanglish. A opět se potvrdilo to, co je už dávno prokázané. Cizí jazyky fungují! A je to zábava.

Večer už poslední společné chvíle, poté zabalit kufry a nařídit budík na další ráno.

Den osmý.

Vstáváme časně, vydáváme se naposled ke škole. V sedm ráno, ještě za tmy, se loučíme se svými španělskými přáteli a jejich rodiči. Čeká nás čtyřhodinová cesta autobusem na letiště do Madridu. A potom už totéž, co před týdnem, jen v opačném pořadí… Letadlo, autobus, vlak… A jsme doma. Zdrávy dojely, jen v holčičím složení. Honza zůstává v Cáceres ještě na další dva týdny na svém plánovaném individuálním studijním pobytu.

Bylo to krásné, zajímavé, inspirativní, poučné, také milé, přátelské, veselé, nezapomenutelné. Španělské! Muchas gracias.

Děkujeme za to, že jsme takový týden mohli zažít!

Děkuji, že jsem byla u toho.

Hana Minářová