Přejdi na obsah

Kalendárium

21. 4. 1952

Písemnými pracemi začínají maturitní zkoušky IV.A. Zajímavé jsou výpisy z katalogu této třídy, zejména výběr ředitelských a třídních důtek. Mezi citované důvody udělení těchto kázeňských opatření najdeme například nekázeň, hrubou nekázeň, neustálé mluvení, vyhození ohryzku z okna, odmlouvání, neukázněné ježdění na motorce, neomluvené absence, necvičení v tělocviku a neúčast v branné výchově!

20. 6. 1952

Poslední den maturitních zkoušek, u kterých toho roku zasedla maturitní komise ve složení: předseda (Jaroslav Šenkýř), místopředseda (František Šmilauer, ředitel školy), třídní profesor (u IV.A Karel Šlechta), zástupce lidové správy (František Šilhavík) a zástupce Československého svazu mládeže (Gaková). Jako jediný maturoval s vyznamenáním František Františák ze IV.A, který vlivem politických událostí v r. 1968 emigroval do Kanady a vypracoval se mj. k čestnému doktorátu univerzity v Torontu.

30. 7. 1953

Došlo ke zřízení Jedenáctileté střední škola sloučením 1. a 2. národní školy a bývalého gymnázia. Prvním ředitelem byl jmenován Oldřich Skládal, profesor bývalého gymnasia. Celkem zde na začátku školního roku studovalo 937 žáků (473 chlapců a 464 dívek).

1. 9. 1953

V platnost vstoupil školní řád nově zřízené Jedenáctiletky. Hned v úvodu se například uvádí, že: „Po přezutí jsou žáci v 7:50 hod. připraveni při otevřených oknech za dozoru učitele k rannímu cvičení.“ Po cvičení následovalo 5 minut vyhrazených nejdůležitější zprávě dne v relaci školního rozhlasu (politicko-výchovné pětiminutovky). Učilo se i v sobotu!

18. 9. 1953

Kronika školy hlásí: „zpráva TASSU: SSSR má vodíkovou pumu. Posílení tábora míru. SSSR i nadále trvá na zákazu atomových zbraní.“

28. 10. 1953

Zahájeno bylo studium nově otevřeného 3. ročníku konsultačního studia pro pracující. Navštěvovalo jej 7 pracujících. Konzultace probíhaly 4x do měsíce, vždy ve středu večer.

16. 11. 1953

Delegace školy navštívila vedení Závodu I. pětiletky za účelem projednání hlubší spolupráce. Patronátní vztah byl navázán od počátku školního roku 1953-1954 a trval, včetně nástupnického národního podniku Pramet, až do konce 80. let. Spolupráce probíhala na technickém, kulturním i sportovním poli.

26. 11. 1953

Až do 5. prosince trvalo přerušení výuky z karanténních důvodů kvůli výskytu obrny a dezinfekci školy. Byly vytvořeny zdravotní hlídky a probíhaly akce k zachycení zdravotního stavu žactva. Dívčí záchody byly kupříkladu opatřeny hygienickými kbelíky.

13. 2. 1954

SRPŠ uspořádalo první „přátelský“ ples, jak byl nazván. 24 párů žáků školy jej zahájilo polonézou, předtančili ještě mazurku a českou besedu. Ples se stal dostaveníčkem rodičů a přátel školy. Navíc „naše mládež ukázala, že se dovede slušně bavit a svými velmi dobře nacvičenými čísly za vedení soudružky M. Bartoškové zpestřila tento pěkný večer“. Vstupné činilo 8 Kčs.

8. 3. 1954

Škola zaslala sovětskému velvyslanectví blahopřejný telegram k vítězství sovětského mužstva při Mistrovství světa v hokeji a žactvo zhlédlo film Koksovna.

31. 3. 1954

Celá Jedenáctiletka se účastnila veřejné manifestace u příležitosti třetího snížení cen v ČSR. O tématu bylo promluveno i ve školním rozhlase.

16. 4. 1954

V průběžném hodnocení celoroční práce se velká pozornost věnovala kázni: „Je nutno si uvědomiti, že problém kázně tkví v podstatě v upevnění podmíněných reflexů tím, že chování žáků bude tak dlouho kontrolováno, dokud se nestane samozřejmostí.“ V celku se kázeň v průběhu roku zlepšovala a „nesla znaky uvědomělosti“.