Kalendárium

V Berlíně – Plötzensee byl za ilegální odbojovou činnost popraven nacisty Ing. Dr. Emil Mazal, absolvent školy z roku 1933 a nyní čestný občan města Šumperk. Byl vědcem v oboru chemie, pracoval pro Baťu ve Zlíně. V rámci odboje předával informace ze zbrojní výroby, pomáhal při průmyslových sabotážích, výrobě výbušnin pro odboj a při útěku českých vlastenců z Protektorátu.

Tragédie 2. světové války se nevyhnula ani gymnazistům. Mezi 16 popravenými gestapem na bratrušovské střelnici toho dne byli i 4 dřívější žáci školy: František Kovář, Rudolf Otevřel, Miloslav Vítek a Antonín Vlček. Pamětní deska u hlavního vchodu školy připomíná jména celkem 19 obětí protinacistického odboje z řad žáků a zaměstnanců školy.

Při leteckém bombardování věznice Bayreuth zahynul Bohumír Minář, který na ústavu působil v letech 1919 – 1921 jako pomocný učitel zpěvu.

Hned po osvobození města budovu školy obsadili sovětští vojáci. Po opakovaných jednání s plukovníkem Jelizavetským, velitelem sovětské posádky v Šumperku, a řadě urgencí, byla škola uvolněna v červnu. Učitelé J. Jersák a B. Kalivoda začali usilovně organizovat úklid, vymalování učeben, hledání roztroušeného vybavení a také zápis žáků do prvního poválečného školního roku.

Správy ústavu se ujal profesor František Šmilauer (malíř a grafik), který obratem připravil přijímací zkoušky konající se od 30. srpna do 1. září. S vyučováním nešlo začít hned, protože nebylo dokončeno malování ústavu a chyběl nábytek ve třídách. Ve škole zbylo jen málo lavic, některé nalezli na půdě, část vybavení museli převézt zpět ze skladišť ve starém zámku. Nábytek byl doplňován i z konfiskátů ve skladištích ve Vikýřovicích, Třemešku a ve městě.

Zahájeno vyučování v prvním poválečném školním roce s 254 studenty v 8 ročnících a 11 třídách reálného gymnázia. Profesorský sbor čítal 16 členů.

V průběhu pěti dnů navštívily všechny třídy výstavu sovětských karikatur „Hitler v karikatuře“ v hodinách politické a výtvarné výchovy. O měsíc později žáci shlédli sovětský film „Ona brání vlast“ a v následujících dnech i další filmy s válečnou nebo sovětskou tématikou.

Ústav se účastnil manifestace znárodnění klíčového průmyslu, bank a pojišťoven.

Proběhla mimořádná porada profesorského sboru za předsednictví zemského školního inspektora J. Širokého. Ten zdůraznil důležitost politických změn, které souvisejí s naším osvobozením. Při tom vzdal dík p. presidentovi Dr. Ed. Benešovi a spojencům, především SSSR, USA a Anglii za naše osvobození. Hlavní směrnicí pro další práci mělo být zachovávání košického programu vlády. Novými povinnými předměty se stala ruština a politická výchova.

Na poradě pedagogického sboru byla přijata zpráva zatímního správce ústavu F. Šmilauera o aktuálním dění ve škole a zhodnocení uplynulých prvních tří měsíců poválečné výuky. Zatímní správce mimo jiné žádal profesory třídní, aby vzbudili ve svých třídách co největší zájem o sběr odpadků: „Nechť zavládne závodění tam, kde panovala za okupace sabotáž!“.

Na den, kdy byla vyhlášena od 12 do 13 hodin generální stávka (v souvislosti s událostmi vedoucím k uchopení vládní moci komunisty a počátku totality), vedení gymnázia velice šalamounsky vyhlásilo branné cvičení. Vzhledem k ročnímu období toto rozhodnutí v praxi znamenalo dopolední lyžovačku na svahu pod Vyhlídkou (dnes zahrádky a bytová výstavba). Konec cvičení byl stanoven na 12 hodin.

Zlatou olympijskou medaili získala na Letních olympijských hrách v Londýně gymnastka Zdeňka Veřmiřovská, která ve školním roce 1937-1938 vyučovala na naší škole tělocvik! Členka mimořádně úspěšného družstva sportovních gymnastek byla dokonce dvojnásobnou olympijskou medailistkou, neboť stříbrnou medaili získala už na předchozích LOH v Berlíně (1936).