Kalendárium

Zatímní správce ústavu Ladislav Fiala byl dekretem prezidenta jmenován ředitelem ústavu.

Poprvé se na škole rozdávalo vysvědčení! Zároveň proběhla Husova slavnost a o významu J. Husa promluvil žactvu profesor František Bayer. Téhož dne začal i zápis a přijímací zkoušky do I. třídy.

Až do 15. prosince byly pro zimu a panující mrazy vyučovány pouze 3 třídy, čtvrtá mívala volno. V jedné třídě byla totiž železná kamna, sestavená školníkem ze dvou rozbitých, která nevydávala dostatek tepla.

Ředitel ústavu Ladislav Fiala byl zatčen a dopraven vlakem do vazby ke krajskému soudu v Olomouci pro podezření z účasti na prosincovém hnutí komunistickém. Následně byl 26. 12. suspendován z úřadu a prozatímním správcem ústavu se stal prof. František Bayer. Po propuštění z vazby se L. Fiala do Šumperka vrátil, ale suspendace platila nadále. Nakonec byl v roce 1924 přeložen na reálku do Chotěboře.

Na škole začala vyučovat první žena. Marie Straková byla ustanovena vedlejší učitelkou vyučující nepovinnému předmětu Ženské ruční práce.

Z ústavu odešel do Prahy („maje tam choť“) oblíbený profesor František Böhm. Česká šumperská společnost nerada jej ztrácela; uspořádal 2 zábavné večírky, zpíval, skládal písně, účinkoval na jevišti, hrál dětem loutkové a maňáskové divadlo, jako učitele jej hodnotili velmi dobře. Ztráty kvalitních vyučujících byly citlivé, na vyhlašované konkurzy se často nikdo ani nepřihlásil, zájem o práci v německém pohraničí nebyl zrovna velký. Neustále se řešily personální otázky.

Ve škole vykonal inspekci p. Dr. Ondřej Brauchstätter ve funkci zem. šk. inspektora. V I.a a II.b vyučoval sám, ježto zatímní profesor Josef Bouček měl právě svatbu. Z toho důvodu měla volno i třída II.a. Bouček bydlil pak s chotí v místnosti naproti ředitelně v I. podlaží, která byla novomanželům kuchyní, salonem i ložnicí.

Konaly se školní výlety. Kam se chodilo? Do Kout, na Červenou horu, Vozku, Kol(d)štejn, do Sobotína, na Františkovu myslivnu, na Praděd nebo na Nový hrad u Českého Bohdíkova. Ten den měli krásné počasí. Vycházek se účastnil i školník a manželky profesorů. V dalších letech se začalo cestovat i dál: na Kralický Sněžník, na Bouzov, do Babiččina údolí u Náchoda, na Macochu do punkevních jeskyň, dokonce i do Brna nebo na Helfštýn a do Beskyd (Radhošť, Pustevny, Rožnov).

Definitivní místo školnické obdržel jistý Vladimír Vlček, legionář. Pocházel z Kuříma u Tišnova, ženat s Ruskou, jedno dítě (shoda jména s pozdějším ředitelem školy v období 1998 – 2011 je zábavná a čistě náhodná). Pro řádný chod školy bylo jmenování školníka důležitou událostí. Výpomocný školník Josef Tichý dostal výpověď, nechtěl se však vystěhovati z bytu.

V pouhých 33 letech dokonal svoji životní pouť pan Edvard Kubíček, řídící učitel české obecné školy v Šumperku. Byl to on, který přišel s myšlenkou založit v Šumperku českou reálku a nejvíce se o provedení záměru staral. Tento energický národní buditel spoluzakládal také české menšinové jednotřídky ve Frankštátě (Nový Malín), Vikýřovicích, Raškově a Temenici.

Československý Červený kříž zaslal škole 70 metrů flanelu, ze kterého žákyně v ručních pracech ušily 19 spodků se živůtky a 22 sukní se živůtky. Témuž účelu, t. j. Ruské pomocné akci, věnovali žáci 50 K, výtěžek loutkového divadla jimi sehraného. Šlo o vládní humanitární akci na pomoc emigrantům z Ruska, prchajícími před bolševismem.

Z důvodu vyhlášené mobilizace se přestalo úplně vyučovat, protože v prostorách školy byla umístěna 3. polní rota pluku č. 13. V dalším týdnu se učilo střídavě ve 2 třídách v zapůjčených místnostech státní školy obecné, ostatní třídy měly volno. Vojsko opustilo ústav 8. listopadu a tak zase mohlo začít pravidelné vyučování.