Přejdi na obsah

Kalendárium

23. 2. 1920

Zatímní správce ústavu Ladislav Fiala byl dekretem prezidenta jmenován ředitelem ústavu.

30. 6. 1920

Poprvé se na škole rozdávalo vysvědčení! Zároveň proběhla Husova slavnost a o významu J. Husa promluvil žactvu profesor František Bayer. Téhož dne začal i zápis a přijímací zkoušky do I. třídy.

5. 11. 1920

Až do 15. prosince byly pro zimu a panující mrazy vyučovány pouze 3 třídy, čtvrtá mívala volno. V jedné třídě byla totiž železná kamna, sestavená školníkem ze dvou rozbitých, která nevydávala dostatek tepla.

17. 12. 1920

Ředitel ústavu Ladislav Fiala byl zatčen a dopraven vlakem do vazby ke krajskému soudu v Olomouci pro podezření z účasti na prosincovém hnutí komunistickém. Následně byl 26. 12. suspendován z úřadu a prozatímním správcem ústavu se stal prof. František Bayer. Po propuštění z vazby se L. Fiala do Šumperka vrátil, ale suspendace platila nadále. Nakonec byl v roce 1924 přeložen na reálku do Chotěboře.

1. 2. 1921

Na škole začala vyučovat první žena. Marie Straková byla ustanovena vedlejší učitelkou vyučující nepovinnému předmětu Ženské ruční práce.

11. 2. 1921

Z ústavu odešel do Prahy („maje tam choť“) oblíbený profesor František Böhm. Česká šumperská společnost nerada jej ztrácela; uspořádal 2 zábavné večírky, zpíval, skládal písně, účinkoval na jevišti, hrál dětem loutkové a maňáskové divadlo, jako učitele jej hodnotili velmi dobře. Ztráty kvalitních vyučujících byly citlivé, na vyhlašované konkurzy se často nikdo ani nepřihlásil, zájem o práci v německém pohraničí nebyl zrovna velký. Neustále se řešily personální otázky.

26. 4. 1921

Ve škole vykonal inspekci p. Dr. Ondřej Brauchstätter ve funkci zem. šk. inspektora. V I.a a II.b vyučoval sám, ježto zatímní profesor Josef Bouček měl právě svatbu. Z toho důvodu měla volno i třída II.a. Bouček bydlil pak s chotí v místnosti naproti ředitelně v I. podlaží, která byla novomanželům kuchyní, salonem i ložnicí.

8. 6. 1921

Konaly se školní výlety. Kam se chodilo? Do Kout, na Červenou horu, Vozku, Kol(d)štejn, do Sobotína, na Františkovu myslivnu, na Praděd nebo na Nový hrad u Českého Bohdíkova. Ten den měli krásné počasí. Vycházek se účastnil i školník a manželky profesorů. V dalších letech se začalo cestovat i dál: na Kralický Sněžník, na Bouzov, do Babiččina údolí u Náchoda, na Macochu do punkevních jeskyň, dokonce i do Brna nebo na Helfštýn a do Beskyd (Radhošť, Pustevny, Rožnov).

23. 7. 1921

Definitivní místo školnické obdržel jistý Vladimír Vlček, legionář. Pocházel z Kuříma u Tišnova, ženat s Ruskou, jedno dítě (shoda jména s pozdějším ředitelem školy v období 1998 – 2011 je zábavná a čistě náhodná). Pro řádný chod školy bylo jmenování školníka důležitou událostí. Výpomocný školník Josef Tichý dostal výpověď, nechtěl se však vystěhovati z bytu.

21. 8. 1921

V pouhých 33 letech dokonal svoji životní pouť pan Edvard Kubíček, řídící učitel české obecné školy v Šumperku. Byl to on, který přišel s myšlenkou založit v Šumperku českou reálku a nejvíce se o provedení záměru staral. Tento energický národní buditel spoluzakládal také české menšinové jednotřídky ve Frankštátě (Nový Malín), Vikýřovicích, Raškově a Temenici.

26. 9. 1921

Československý Červený kříž zaslal škole 70 metrů flanelu, ze kterého žákyně v ručních pracech ušily 19 spodků se živůtky a 22 sukní se živůtky. Témuž účelu, t. j. Ruské pomocné akci, věnovali žáci 50 K, výtěžek loutkového divadla jimi sehraného. Šlo o vládní humanitární akci na pomoc emigrantům z Ruska, prchajícími před bolševismem.

27. 10. 1921

Z důvodu vyhlášené mobilizace se přestalo úplně vyučovat, protože v prostorách školy byla umístěna 3. polní rota pluku č. 13. V dalším týdnu se učilo střídavě ve 2 třídách v zapůjčených místnostech státní školy obecné, ostatní třídy měly volno. Vojsko opustilo ústav 8. listopadu a tak zase mohlo začít pravidelné vyučování.