Kalendárium

Starosta města Šumperk oznámil, že náměstí před budovou ústavu bylo usnesením městského zastupitelstva nazváno Masarykovým. Ústav a ředitelský domek mají popisné číslo 1207.

Podle nařízení ministerstva byly pořízeny fotografie novostavby školy, ale s potížemi a na dvakrát („V Šumperku není fotografa, který podobnou věc dovede.“).

Proveden zápis do vyšších tříd, celkem bylo zapsáno do 7 kmenových tříd 175 žáků.

Ústav se začal stěhovat do „nikoli úplně dohotovené“ nové hlavní budovy školy – stěhovalo se staré zařízení z tzv. robotárny.

Zahájena výuka v nové hlavní budově školy – škola má půdorysný tvar U se třemi křídly a prostorný dvůr zařízený jako hřiště.

Ministerstvo školství poskytlo ústavu dotaci na botanickou zahradu (a rozhodlo tak spor o vlastnictví zamýšlené zahrady mezi měšťankou a reálným gymnáziem). Její zřízení se neobešlo bez komplikací. Rašelina byla dovezena až ze Skřítka, vápenec z Českého Bohdíkova, žula a rula z Temenice a měšťanka nebyla spokojena s tím, že se vozilo přes její dvůr.

Rodiče, shromáždění v novostavbě školy na 7. schůzi rodičovské v počtu 66, přijali rezoluci, v níž poděkovali Ministerstvu školství a národní osvěty jakož i ostatním zúčastněným činitelům za nádherný dar, jehož se dostalo jim i jejich dětem novou budovou státního reálného gymnázia v Šumperku. Zároveň poprosili o urychlení vybavení školy vším, čeho ještě uvnitř potřebuje.

Třída VI. za vedení prof. Ing. Jiřího Minkse byla na exkurzi v rafinerii minerálních olejů v Šumperku, v prosinci v lihovaře a brusírně skla v Postřelmově a na konci téhož školního roku (15. 6. 1931) v pivovaře v Hanušovicích.

Zavedeno dopolední vyučování od 8:15 hod. (později od 8:10 hod.), aby mohli žáci z trati od Hanušovic použíti pozdějšího ranního vlaku. Ze 106 vlakem dojíždějících žáků bylo od Hanušovic 64, kteří museli ve škole čekat ráno hodinu na začátek výuky. V dalších letech se objevil jiný problém s častým zpožďováním ranních spojů z Hanušovic až o 25 minut, což bylo řešeno žádostmi o nápravu situace u Ředitelství státních drah v Olomouci.

Nemohlo býti vyučováno pro zátopu v kotelně (opakující se ještě 22. listopadu) a výuka se v následujících týdnech zkracovala na polovinu pro nemožnost vyhřátí učeben s teplotou kolem 8 °C. Všeobecné povodně způsobily vzestup hladiny spodních vod, která vztlakem na betonovou plotnu podlahy zlomila dno v kotelně a „drala se nejen dnem kotelny, nýbrž i stěnami a kolem každé skoby, zaražené ve zdi“. Vodu museli opakovaně odčerpávat hasiči.

Proběhlo sčítání lidu. Škola pro něj vyčlenila 3 profesory jako sčítací revizory, což poněkud narušilo pravidelné vyučování. To však bylo „oslazeno zprávou, že jest v Šumperku proti r. 1921 – 21,6 % Čechů“.

Ústav navštívil a inspekci provedl v některých předmětech p. vrch. škol. rada zem. škol. inspektor Al. Ždímal.

Ředitel ústavu převzal od stavební správy správu nové budovy školy.

Ústav dostal vyplaceno 20.000 Kč Masarykových stipendií.

Proběhla oslava narozenin presidenta T. G. Masaryka ve vyzdobené rýsovně – promluvu „Masaryk sub specie acternitatis“ měl ředitel, smíšený sbor ústavu obstaral hudební část. Jeden žák přečetl úryvky z Čapkovy knihy „Hovory s T. G. Masarykem“. Na závěr byla místnost zatemněna a promítaly se obrazy ze života prezidenta.

Založeno rodičovské sdružení, které si jako hlavní úkol vytklo okamžité zřízení studentské mensy pro žáky ústavu v místnostech v suterénu k tomu zřízených. Již 20. dubna se ve školní mense začíná vařit, polévka stojí 50 haléřů, oběd 3 Kč; polévka se podává po 12. hodině, žactvo pak spěchá, osvěženo, do tříd; nejvíce se vaří v pondělí a ve čtvrtek (odpolední povinné vyučování vyšších tříd).

Jsou vyčísleny náklady na novostavbu ústavu – stavební náklady činily úhrnem 3.713.771,57 Kč, na vnitřní vybavení bylo vydáno dalších 589.081,03 Kč (vybavení staré i nové budovy).

Začínají velké dvoudenní oslavy na počest slavnostního otevření nové budovy školy. Večer se, za účasti mnoha oficiálních hostů, konala slavnostní žákovská akademie ve vojenském zátiší – hrála hudba pěšího pluku 13 a promluvil i starosta města Olomouce Dr. Rich. Fischer.

Pokračují slavnosti u příležitosti otevření nové budovy školy. Dopoledne ve vyzdobené ústavní tělocvičně za účasti předních osobností regionu, města, senátorů, zástupců ministerstev, vojska, hasičů nebo českého učitelstva; hlavní projev přednesl ministerský rada R. Neuhöfer, který sklidil bouřlivý potlesk početného shromáždění. Další část oslav proběhla u pomníku T. G. Masaryka a odpoledne se konaly studentské závody v pětiboji a ve volejbalu na sokolském cvičišti. Oslavy skončily abiturientským večírkem.

Odhalení pomníku T. G. Masaryka v těsném sousedství školy.

Třídy I.-VI. podnikly v rámci dvou ředitelských dnů výlety jedno- i dvoudenní v doprovodu třídních do Starého Města, na Kralický Sněžník a do jeho okolí.

V průběhu tří dnů se konaly ústní zkoušky maturitní za předsednictví p. zem. škol. inspektora a vrch. školního rady Fr. Kouby – z 22 žáků a žákyň nepropadl nikdo, 3 uznáni způsobilými s vyznamenáním.

První vyučovací den nového školního roku 1931/32, vyučovati se počalo v 8 hod. 10 min. v budově ústavu na Masarykově náměstí č. 1.

Jedna místnost v novostavbě školy byla zapůjčena Obecné české státní škole v Šumperku. Kromě toho jedna místnost Okresní péči o mládež k zřízení občasné poradny pro volbu povolání a jedna místnost Okresnímu osvětovému sboru na kurz angličtiny.

Konaly se maturitní zkoušky v podzimním termínu (reparáty) za předsednictví vrchního školního rady. Všichni 4 zkoušenci byli uznáni dospělými (maturitní zkoušky zvládli dokončit úspěšně).

Proběhla valná hromada toho roku vzniklého rodičovského sdružení. Kromě převolení výboru se sdružení usneslo vybírat členský příspěvek, zavést lékařské prohlídky všeho žactva a provésti měsíčně 1x koupání žáků i žaček. Taktéž mělo sdružení podporovat školní mensu naturaliemi.

Do služby opět nastoupila profesorka Emilie Čermáková – Přerovská po 3 měsíční mateřské dovolené.

Za období září až prosinec poskytla školní mensa měsíčně průměrně 1000 porcí polévky a přes 300 obědů, z toho 250 polévek a 120 obědů zdarma. Severní Morava prožívala těžká léta krize a mezi studenty byl o stravování velký zájem, o čemž svědčí i souhrnné údaje za celý školní rok – mensa vydala celkem 7167 polévek a 2453 obědů.

Uskutečnila se první demonstrace nezaměstnaných v Šumperku (důsledky tzv. velké hospodářské krize jsou v plné síle). Žactvo bylo varováno osobně ředitelem, aby se ze zvědavosti nikam nepletlo. Druhé demonstrace se čekaly 10. února, „bída v okrese stoupá a s ní radikalism politivký i národní“.

Ze seznamu firem, které na stavbě budovy české státní reálky prováděly jednotlivé práce, vyplývá, že většina prací byla zadána českým firmám (dokonce až z Hodonína jako v případě sklenářství). Diskriminace firem druhé národnosti u státních zakázek se ve městě stávala předmětem kritiky a nespokojenosti německé většiny.

Ředitel ústavu Františka Haderku potkala přetěžká rána úmrtím nadějného synka Radima, doživšího se 6 a půl roku. Zesnul po krátké chorobě, kterou 9 lékařů nemohlo určiti. Energie dotud silného muže jest odchodem dítěte podlomena. A to ještě anonym se odvážil současně hanobiti jeho dobré jméno u vyšších úřadů.

Žáci vyslechli rozhlasem vysílanou řeč prezidenta T. G. Masaryka o úctě ke stáří.

Ústav podnikl společnou návštěvu města Olomouc. Sbor i žáci byli na nádraží přivítáni zástupci Národní jednoty olomouckých středních škol, což dodalo celé akci slavnostní ráz. Žactvo navštívilo studentskou knihovnu, radnici, přírodovědné a vlastivědné muzeum, dóm, zbytky hradu Přemyslovců, divadlo, městské skleníky, sokolský stadion apod. „Dojmů bylo mnoho, neboť český student v Šumperku neví, že jsou také 60.000 česká města, starobylá a krásná.“

Rodičovské sdružení uspořádalo pro žactvo Majales „Na zámečku“ u Bludova. Budiž konstatováno, že akce měla úplný úspěch finanční i morální.

V Praze zemřel projektant stavby zdejšího ústavu architekt profesor Alois Dryák.

U příležitosti své přednášky na konferenci mladého učitelstva navštívil ústav ministr školství JUDr. Ivan Dérer. Vzácného hosta i s jeho manželkou přivítal ředitel školy, který pořídil i fotografie na památku. Ministr si zevrubně prohlédl místnosti školy, dvůr a botanickou zahradu. V ředitelně také přijal české i německé deputace místních úřadů, škol, politických stran a spolků.

Na Masarykově náměstí před budovou školy se rozložil cirkus Kludský. Jeho třídenní pobyt se však nesetkal s velkým pochopením u ředitele ústavu. Cirkusu totiž nestačil pronajatý pozemek, použil i okolních cest a sadu pro své vozy a stany, u pomníku prezidenta Masaryka byla koňská stáj. Cirkus zničil zelené okolí ústavu a „zanechav spousty hnoje“ odejel.

Počet nově zapsaných žáků činil 77, takže mohly být otevřeny opět, jako předešlého roku, dvě paralelní třídy v nejnižším ročníku. Jen se tím potvrzovala větší přitažlivost reálného gymnázia oproti reálce. Celkově do školního roku 1932-1933 vstupovalo 249 žáků (z toho 65 žaček).

Zemská školní rada potvrdila výuku nepovinných předmětů na gymnáziu (jak bylo každoroční praxí), a to v následující skladbě: 2 hodiny týdně fyzikálních praktik, 2 hodiny týdně přírodopisných praktik a 4 hodiny týdně výuka zpěvu. Na otevření nepovinných předmětů římsko-katolické náboženství a ženské ruční práce nebylo dost přihlášek. Od dalšího šk. roku přibyla poprvé výuka náboženství československému a českobratrskému.

Ústav byl v noci vyloupen. Pachatelé vylomili dveře do ředitelny, vypáčili tam stůl a pak prošli všechny kabinety, pátrajíce po penězích. Cenné přístroje nechali stát. Kromě menší hotovosti ukradli škopek se 14 kg sádla z mensy, svetr profesorky Kmínkové, pracovní plášť, dlátko a 3 šroubováky. „Poškození materiálu jest značné, vylámali i skříně.“

Škola zorganizovala úspěšnou žákovskou besídku pro rodiče v ústavní tělocvičně u vánočního stromečku. Účastnilo se asi 300 hostů, kteří sledovali bohatý kulturní a sportovní program připravený žáky gymnázia. Nejvíce se líbila akrobacie malých, hromadná recitace a vystoupení žákyň vyšších tříd. Žactvo se chovalo dobře a snědlo po produkci množství velkých vánoček (20) s bílou kávou. Rodiče se pomalu a neradi rozcházeli, někteří setrvali až do 23. hodiny.

V rámci velice rozvětvené činnosti Rodičovského sdružení byla uspořádána informační schůzka pro rodiče, kteří chtějí dát dítě na střední školu. Hojná účast rodičů z okolí Šumperka (25) ukázala, že bude nutno takovou schůzi pořádat každý rok.

Lehkoatletické družstvo ústavu se utkalo v šestiboji s německým reálným gymnáziem v Šumperku. Šlo o pokračování ústavních mezitřídních závodů z 20. května. Češi zvítězili 43,5 : 22,5. Našim reprezentantům pomohlo i „sokolování“ a konání závodů na sokolském stadionu.

Na konci školního roku 1933-1934 se jevil tento prospěchový výsledek žactva: z 240 žáků bylo s vyznamenáním 50 (21,1%), prošlo 165 (68,6%), propadlo 24 (9,9%) a neklasifikován 1 (0,4%). Z propadlých má opravnou zkoušku 15 (6,2%), takže skutečně nevyhovělo jen 3,7%, t.j. 9 žáků – „Jsou tedy sem tam slyšené stesky, že ústav je přísný, nepravdivé“. Z mravů bylo 199 velmi dobrých, 37 dobrých a 3 „zákonné“.

V rámci zápisu statistik o zápisu nových žáků pro další školní rok se ve školní kronice objevuje konstatování ředitele školy: „Při zkouškách jest připravený a umějící žák vzácnou výjimkou“. Zájemci o přechod z měšťanky do vyššího ročníku reálného gymnázia totiž museli konat zkoušky. Pokud neuspěli, mohli být přijati jen do nižšího ročníku.

Učitelský sbor i žactvo se ve velkém účastnily posádkových oslav a obrovské manifestace českého lidu na Tržním náměstí v Šumperku, mezi jejímiž hlavními pořadateli byli ředitel a profesoři ústavu. Den Svobody, 28. říjen, škola oslavila shromážděním ve vyzdobené tělocvičně.

V noci se (opět) vloupali neznámí pachatelé do ředitelny a vylámavše železnou pokladnu uloupili 472 Kč, vesměs to žákovské sbírky pro siroty po hornících v Oseku. Viníci vypátráni nebyli, rozbitá kazeta se spořitelními knížkami byla později nalezena u mlýnské strouhy u Vikýřovic. Peníze nakonec škola získala zpět rozhodnutím zemské školní rady.

Z ústavu náhle vystoupila žačka VII. třídy reálné Em. Ščirdlová. Podle pozdějších zpráv bylo příčinou pokročilé těhotenství s vysokoškolákem z Bludova. Přesně o měsíc dříve se ve škole konala rodičovská schůze, na níž promluvil o dnešní krizi a rozvratu rodiny ředitel ústavu.

Řediteli školy F. Haderkovi bylo na jeho žádost ministerstvem školství přiděleno nové trvalé působiště na reálném gymnáziu v Olomouci od 1. září 1934. V Šumperku na reálce působil od března 1926. Na konci června se končící ředitel rozloučil s žactvem, s učitelským sborem a na výborové schůzi také s představiteli české menšiny v Šumperku. Zatímním správcem ústavu byl jmenován prof. Adolf Slavík.

Odehrála se společná žákovská oslava 84. narozenin T G. Masaryka ve vyzdobené ústavní tělocvičně. Mimo to se deputace sboru i žactva zúčastnila občanské česko-německé oslavy prezidentových narozenin v sále kina Kapitol na Goethově třídě v Šumperku. Poprvé od převratu takovou akci pořádala městská rada.

Výnosem zemské školní rady pozbyla celá řada žáků a žaček dosavadního osvobození od placení školného, což vedlo ke značné nespokojenosti rodičů. Placení školného bylo běžnou povinností u reálek a reálných gymnázií, ale většina žáků školy bývala od školného obvykle úplně nebo částečně osvobozena.

Při škole vznikl Studentský odbor Národní jednoty sdružující žactvo vyšších tříd, což inicioval ředitel ústavu Fr. Haderka a profesor J. Springer. Odbor uspořádal několik debatních přednášek. Žádal také Ústřední výbor Národní jednoty úspěšně o zaslání knih a brožur, aby se mohl zabývat otázkami národnostními na severní Moravě; založil studentskou knihovnu.

Písemné zkoušky dospělosti byly přerušeny pokusem žáka Al. Kotrlého o troufalý podvod při práci francouzštinářské a nezdařeným pokusem o sebevraždu toho dne. Kotrlý byl nakonec přikázán k dozkoušení i k maturitě na reálku v Olomouci – student si totiž dopisem na rozloučenou zakázal účast „prófů“ na pohřbu a senzacechtivá žurnalistika znemožnila spravedlivé jeho ocenění v Šumperku.

Z iniciativy ředitele Fr. Haderky a ředitele měšť. dív. školy v Šumperku Fr. Müllera byl uspořádán hold českých i německých škol šumperských nově zvolené hlavě státu (E. Beneš). Shromáždilo se na 4000 školáků různého věku, kteří na konci oslavy zpívali, za vedení hudby pěš. pl. 13, česky i německy „Kde domov můj“.

Rodičovské sdružení darovalo škole a studentům slavnostní prapor! Jeho podobu navrhla prof. Kmínková a práce provedla firma M. Nedomová z Olomouce. Při slavnostním aktu předání praporu v rámci Majálesu prof. Adolf Slavík mimo jiné uvedl, že „… stáváte se vlastníky praporu darovaného vám rodičovským sdružením…, pod ním nebudeme bojovat zbraněmi z oceli, … ale zbraněmi ducha, vědomostmi…“.

Skončily zkoušky dospělosti, tentokrát se špatnými výsledky. Ale po zásluze a správně. Z 13 žáků třídy VII neprošla jedna třetina! Ve třídě bylo 6 repetentů z minulých let (z toho někteří mnohonásobní), žactvo hřešilo na malý počet osazenstva a třída měla žáky o studium vůbec nedbající. Ředitel končí zprávu v kronice povzdechem: „Jest věru těžko, dělati střední školu na národní hranici!“.

Poznámka v kronice ke školním výletům: „Je tíseň, daleko se nejezdí.“

Žákovské Majales se pořádalo tentokrát na dvoře školy, což však nebylo shledáno za ideální řešení. Rodičovské sdružení následně začalo jednat o koupi pole v rozloze asi 10 měřic u řeky Desné, kde by bylo možné zařídit travnaté hřiště s koupalištěm a konat různé školní slavnosti.

Budovu školy navštívil ministr školství a národní osvěty dr. Jan Krčmář, aby tu navštívil právě probíhající výstavu ilustrací Adolfa Kašpara. Zároveň při setkání s místními významnými osobnostmi ohlásil, že novým ředitelem ústavu bude profesor dr. Bohumil Hacar.

Ve spolupráci s armádou se konal „den brannosti“ spolu s pochodovým cvičením, organizovaným pro žáky všech škol šumperských bez ohledu na věk i národnost. Studenti navštívili dopoledne vojenskou střelnici, kde jim byly za výkladu důstojníků předvedeny zbraně. Kontakty mezi studenty (hlavně českými) a armádou se i nadále rozšiřovaly.

V noci místní henleinovci zničili Masarykovu bustu umístěnou v těsném sousedství školy.

Začaly poslední předválečné maturitní zkoušky, které trvaly tři dny. Maturovalo celkem 23 studentů, mezi nimi i budoucí ředitel školy Vratislav Drtil. V oktávě zbylo pouze 9 z těch, kteří nastupovali do původní primy v roce 1930. Zkoušky se konaly v atmosféře všeobecné mobilizace: „maturovalo se za přítomnosti vojáků, kdy se na školním dvoře už tyčila vysílačka spojařů“.

Majáles, připravovaný na tento den, se z bezpečnostních důvodů nekonal. Akce byla totiž zrušena z důvodu nepokojů, kterých ve dnech po všeobecné mobilizaci přibývalo vlivem činnosti henleinovců. Školní majálesy se organizovaly pravidelně od roku 1925.

Mnoho studentů školy se účastnilo několikatisícové manifestace českých a německých antifašistů na Tyršově cvičišti v Šumperku.

Budovu gymnázia v rámci záboru Sudet obsadili Němci, kteří zde následně otevřeli vyšší dívčí a obchodní školu (Oberschule für Mädchen a Handlsschule).