Kalendárium
- 4. 3. 1930
Ústav zaslal panu presidentovi republiky adresu (slavnostní přání) u příležitosti jeho 80. narozenin. Adresa byla provedena v červené kůži se zlaceným nápisem a obsahovala i dřevoryty a umělecké fotografie. V den narozenin (7. 3.) si presidentovo jubileum škola připomněla slavností v kreslírně. Program obsahoval zpěvy, recitaci básně H. Zajícové, sliby presidentovi, proslovy a hymny. VII. třída i celý sbor se účastnil obojjazyčných oslav téhož v kině Variété.
- 15. 3. 1930
Starosta města Šumperk oznámil, že náměstí před budovou ústavu bylo usnesením městského zastupitelstva nazváno Masarykovým. Ústav a ředitelský domek mají popisné číslo 1207.
- 19. 3. 1930
Podle nařízení ministerstva byly pořízeny fotografie novostavby školy, ale s potížemi a na dvakrát („V Šumperku není fotografa, který podobnou věc dovede.“).
- 28. 6. 1930
Proveden zápis do vyšších tříd, celkem bylo zapsáno do 7 kmenových tříd 175 žáků.
- 11. 8. 1930
Ústav se začal stěhovat do „nikoli úplně dohotovené“ nové hlavní budovy školy – stěhovalo se staré zařízení z tzv. robotárny.
- 3. 9. 1930
Zahájena výuka v nové hlavní budově školy – škola má půdorysný tvar U se třemi křídly a prostorný dvůr zařízený jako hřiště.
- 13. 9. 1930
Ministerstvo školství poskytlo ústavu dotaci na botanickou zahradu (a rozhodlo tak spor o vlastnictví zamýšlené zahrady mezi měšťankou a reálným gymnáziem). Její zřízení se neobešlo bez komplikací. Rašelina byla dovezena až ze Skřítka, vápenec z Českého Bohdíkova, žula a rula z Temenice a měšťanka nebyla spokojena s tím, že se vozilo přes její dvůr.
- 28. 9. 1930
Rodiče, shromáždění v novostavbě školy na 7. schůzi rodičovské v počtu 66, přijali rezoluci, v níž poděkovali Ministerstvu školství a národní osvěty jakož i ostatním zúčastněným činitelům za nádherný dar, jehož se dostalo jim i jejich dětem novou budovou státního reálného gymnázia v Šumperku. Zároveň poprosili o urychlení vybavení školy vším, čeho ještě uvnitř potřebuje.
- 13. 10. 1930
Třída VI. za vedení prof. Ing. Jiřího Minkse byla na exkurzi v rafinerii minerálních olejů v Šumperku, v prosinci v lihovaře a brusírně skla v Postřelmově a na konci téhož školního roku (15. 6. 1931) v pivovaře v Hanušovicích.
- 27. 10. 1930
Zavedeno dopolední vyučování od 8:15 hod. (později od 8:10 hod.), aby mohli žáci z trati od Hanušovic použíti pozdějšího ranního vlaku. Ze 106 vlakem dojíždějících žáků bylo od Hanušovic 64, kteří museli ve škole čekat ráno hodinu na začátek výuky. V dalších letech se objevil jiný problém s častým zpožďováním ranních spojů z Hanušovic až o 25 minut, což bylo řešeno žádostmi o nápravu situace u Ředitelství státních drah v Olomouci.
- 29. 10. 1930
Nemohlo býti vyučováno pro zátopu v kotelně (opakující se ještě 22. listopadu) a výuka se v následujících týdnech zkracovala na polovinu pro nemožnost vyhřátí učeben s teplotou kolem 8 °C. Všeobecné povodně způsobily vzestup hladiny spodních vod, která vztlakem na betonovou plotnu podlahy zlomila dno v kotelně a „drala se nejen dnem kotelny, nýbrž i stěnami a kolem každé skoby, zaražené ve zdi“. Vodu museli opakovaně odčerpávat hasiči.
- 2. 12. 1930
Proběhlo sčítání lidu. Škola pro něj vyčlenila 3 profesory jako sčítací revizory, což poněkud narušilo pravidelné vyučování. To však bylo „oslazeno zprávou, že jest v Šumperku proti r. 1921 – 21,6 % Čechů“.
- 18. 12. 1930
Ústav navštívil a inspekci provedl v některých předmětech p. vrch. škol. rada zem. škol. inspektor Al. Ždímal.
- 12. 1. 1931
Ředitel ústavu převzal od stavební správy správu nové budovy školy.
- 28. 1. 1931
Ústav dostal vyplaceno 20.000 Kč Masarykových stipendií.
- 7. 3. 1931
Proběhla oslava narozenin presidenta T. G. Masaryka ve vyzdobené rýsovně – promluvu „Masaryk sub specie acternitatis“ měl ředitel, smíšený sbor ústavu obstaral hudební část. Jeden žák přečetl úryvky z Čapkovy knihy „Hovory s T. G. Masarykem“. Na závěr byla místnost zatemněna a promítaly se obrazy ze života prezidenta.
- 12. 4. 1931
Založeno rodičovské sdružení, které si jako hlavní úkol vytklo okamžité zřízení studentské mensy pro žáky ústavu v místnostech v suterénu k tomu zřízených. Již 20. dubna se ve školní mense začíná vařit, polévka stojí 50 haléřů, oběd 3 Kč; polévka se podává po 12. hodině, žactvo pak spěchá, osvěženo, do tříd; nejvíce se vaří v pondělí a ve čtvrtek (odpolední povinné vyučování vyšších tříd).
- 1. 6. 1931
Jsou vyčísleny náklady na novostavbu ústavu – stavební náklady činily úhrnem 3.713.771,57 Kč, na vnitřní vybavení bylo vydáno dalších 589.081,03 Kč (vybavení staré i nové budovy).
- 20. 6. 1931
Začínají velké dvoudenní oslavy na počest slavnostního otevření nové budovy školy. Večer se, za účasti mnoha oficiálních hostů, konala slavnostní žákovská akademie ve vojenském zátiší – hrála hudba pěšího pluku 13 a promluvil i starosta města Olomouce Dr. Rich. Fischer.
- 21. 6. 1931
Pokračují slavnosti u příležitosti otevření nové budovy školy. Dopoledne ve vyzdobené ústavní tělocvičně za účasti předních osobností regionu, města, senátorů, zástupců ministerstev, vojska, hasičů nebo českého učitelstva; hlavní projev přednesl ministerský rada R. Neuhöfer, který sklidil bouřlivý potlesk početného shromáždění. Další část oslav proběhla u pomníku T. G. Masaryka a odpoledne se konaly studentské závody v pětiboji a ve volejbalu na sokolském cvičišti. Oslavy skončily abiturientským večírkem.
- 21. 6. 1931
Odhalení pomníku T. G. Masaryka v těsném sousedství školy.
- 24. 6. 1931
Třídy I.-VI. podnikly v rámci dvou ředitelských dnů výlety jedno- i dvoudenní v doprovodu třídních do Starého Města, na Kralický Sněžník a do jeho okolí.
- 25. 6. 1931
V průběhu tří dnů se konaly ústní zkoušky maturitní za předsednictví p. zem. škol. inspektora a vrch. školního rady Fr. Kouby – z 22 žáků a žákyň nepropadl nikdo, 3 uznáni způsobilými s vyznamenáním.
- 3. 9. 1931
První vyučovací den nového školního roku 1931/32, vyučovati se počalo v 8 hod. 10 min. v budově ústavu na Masarykově náměstí č. 1.
- 15. 9. 1931
Jedna místnost v novostavbě školy byla zapůjčena Obecné české státní škole v Šumperku. Kromě toho jedna místnost Okresní péči o mládež k zřízení občasné poradny pro volbu povolání a jedna místnost Okresnímu osvětovému sboru na kurz angličtiny.
- 23. 9. 1931
Konaly se maturitní zkoušky v podzimním termínu (reparáty) za předsednictví vrchního školního rady. Všichni 4 zkoušenci byli uznáni dospělými (maturitní zkoušky zvládli dokončit úspěšně).
- 11. 10. 1931
Proběhla valná hromada toho roku vzniklého rodičovského sdružení. Kromě převolení výboru se sdružení usneslo vybírat členský příspěvek, zavést lékařské prohlídky všeho žactva a provésti měsíčně 1x koupání žáků i žaček. Taktéž mělo sdružení podporovat školní mensu naturaliemi.
- 1. 12. 1931
Do služby opět nastoupila profesorka Emilie Čermáková – Přerovská po 3 měsíční mateřské dovolené.
- 31. 12. 1931
Za období září až prosinec poskytla školní mensa měsíčně průměrně 1000 porcí polévky a přes 300 obědů, z toho 250 polévek a 120 obědů zdarma. Severní Morava prožívala těžká léta krize a mezi studenty byl o stravování velký zájem, o čemž svědčí i souhrnné údaje za celý školní rok – mensa vydala celkem 7167 polévek a 2453 obědů.
- 14. 1. 1932
Uskutečnila se první demonstrace nezaměstnaných v Šumperku (důsledky tzv. velké hospodářské krize jsou v plné síle). Žactvo bylo varováno osobně ředitelem, aby se ze zvědavosti nikam nepletlo. Druhé demonstrace se čekaly 10. února, „bída v okrese stoupá a s ní radikalism politivký i národní“.
- 4. 2. 1932
Ze seznamu firem, které na stavbě budovy české státní reálky prováděly jednotlivé práce, vyplývá, že většina prací byla zadána českým firmám (dokonce až z Hodonína jako v případě sklenářství). Diskriminace firem druhé národnosti u státních zakázek se ve městě stávala předmětem kritiky a nespokojenosti německé většiny.
- 8. 3. 1932
Ředitel ústavu Františka Haderku potkala přetěžká rána úmrtím nadějného synka Radima, doživšího se 6 a půl roku. Zesnul po krátké chorobě, kterou 9 lékařů nemohlo určiti. Energie dotud silného muže jest odchodem dítěte podlomena. A to ještě anonym se odvážil současně hanobiti jeho dobré jméno u vyšších úřadů.
- 18. 3. 1932
Žáci vyslechli rozhlasem vysílanou řeč prezidenta T. G. Masaryka o úctě ke stáří.
- 24. 5. 1932
Ústav podnikl společnou návštěvu města Olomouc. Sbor i žáci byli na nádraží přivítáni zástupci Národní jednoty olomouckých středních škol, což dodalo celé akci slavnostní ráz. Žactvo navštívilo studentskou knihovnu, radnici, přírodovědné a vlastivědné muzeum, dóm, zbytky hradu Přemyslovců, divadlo, městské skleníky, sokolský stadion apod. „Dojmů bylo mnoho, neboť český student v Šumperku neví, že jsou také 60.000 česká města, starobylá a krásná.“
- 5. 6. 1932
Rodičovské sdružení uspořádalo pro žactvo Majales „Na zámečku“ u Bludova. Budiž konstatováno, že akce měla úplný úspěch finanční i morální.
- 6. 6. 1932
V Praze zemřel projektant stavby zdejšího ústavu architekt profesor Alois Dryák.
- 13. 8. 1932
U příležitosti své přednášky na konferenci mladého učitelstva navštívil ústav ministr školství JUDr. Ivan Dérer. Vzácného hosta i s jeho manželkou přivítal ředitel školy, který pořídil i fotografie na památku. Ministr si zevrubně prohlédl místnosti školy, dvůr a botanickou zahradu. V ředitelně také přijal české i německé deputace místních úřadů, škol, politických stran a spolků.
- 22. 8. 1932
Na Masarykově náměstí před budovou školy se rozložil cirkus Kludský. Jeho třídenní pobyt se však nesetkal s velkým pochopením u ředitele ústavu. Cirkusu totiž nestačil pronajatý pozemek, použil i okolních cest a sadu pro své vozy a stany, u pomníku prezidenta Masaryka byla koňská stáj. Cirkus zničil zelené okolí ústavu a „zanechav spousty hnoje“ odejel.
- 3. 9. 1932
Počet nově zapsaných žáků činil 77, takže mohly být otevřeny opět, jako předešlého roku, dvě paralelní třídy v nejnižším ročníku. Jen se tím potvrzovala větší přitažlivost reálného gymnázia oproti reálce. Celkově do školního roku 1932-1933 vstupovalo 249 žáků (z toho 65 žaček).
- 24. 10. 1932
Zemská školní rada potvrdila výuku nepovinných předmětů na gymnáziu (jak bylo každoroční praxí), a to v následující skladbě: 2 hodiny týdně fyzikálních praktik, 2 hodiny týdně přírodopisných praktik a 4 hodiny týdně výuka zpěvu. Na otevření nepovinných předmětů římsko-katolické náboženství a ženské ruční práce nebylo dost přihlášek. Od dalšího šk. roku přibyla poprvé výuka náboženství československému a českobratrskému.
- 27. 10. 1932
Ústav byl v noci vyloupen. Pachatelé vylomili dveře do ředitelny, vypáčili tam stůl a pak prošli všechny kabinety, pátrajíce po penězích. Cenné přístroje nechali stát. Kromě menší hotovosti ukradli škopek se 14 kg sádla z mensy, svetr profesorky Kmínkové, pracovní plášť, dlátko a 3 šroubováky. „Poškození materiálu jest značné, vylámali i skříně.“
- 17. 12. 1932
Škola zorganizovala úspěšnou žákovskou besídku pro rodiče v ústavní tělocvičně u vánočního stromečku. Účastnilo se asi 300 hostů, kteří sledovali bohatý kulturní a sportovní program připravený žáky gymnázia. Nejvíce se líbila akrobacie malých, hromadná recitace a vystoupení žákyň vyšších tříd. Žactvo se chovalo dobře a snědlo po produkci množství velkých vánoček (20) s bílou kávou. Rodiče se pomalu a neradi rozcházeli, někteří setrvali až do 23. hodiny.
- 21. 5. 1933
V rámci velice rozvětvené činnosti Rodičovského sdružení byla uspořádána informační schůzka pro rodiče, kteří chtějí dát dítě na střední školu. Hojná účast rodičů z okolí Šumperka (25) ukázala, že bude nutno takovou schůzi pořádat každý rok.
- 25. 5. 1933
Lehkoatletické družstvo ústavu se utkalo v šestiboji s německým reálným gymnáziem v Šumperku. Šlo o pokračování ústavních mezitřídních závodů z 20. května. Češi zvítězili 43,5 : 22,5. Našim reprezentantům pomohlo i „sokolování“ a konání závodů na sokolském stadionu.
- 28. 6. 1933
Na konci školního roku 1933-1934 se jevil tento prospěchový výsledek žactva: z 240 žáků bylo s vyznamenáním 50 (21,1%), prošlo 165 (68,6%), propadlo 24 (9,9%) a neklasifikován 1 (0,4%). Z propadlých má opravnou zkoušku 15 (6,2%), takže skutečně nevyhovělo jen 3,7%, t.j. 9 žáků – „Jsou tedy sem tam slyšené stesky, že ústav je přísný, nepravdivé“. Z mravů bylo 199 velmi dobrých, 37 dobrých a 3 „zákonné“.
- 29. 6. 1933
V rámci zápisu statistik o zápisu nových žáků pro další školní rok se ve školní kronice objevuje konstatování ředitele školy: „Při zkouškách jest připravený a umějící žák vzácnou výjimkou“. Zájemci o přechod z měšťanky do vyššího ročníku reálného gymnázia totiž museli konat zkoušky. Pokud neuspěli, mohli být přijati jen do nižšího ročníku.
- 27. 10. 1933
Učitelský sbor i žactvo se ve velkém účastnily posádkových oslav a obrovské manifestace českého lidu na Tržním náměstí v Šumperku, mezi jejímiž hlavními pořadateli byli ředitel a profesoři ústavu. Den Svobody, 28. říjen, škola oslavila shromážděním ve vyzdobené tělocvičně.
- 19. 1. 1934
V noci se (opět) vloupali neznámí pachatelé do ředitelny a vylámavše železnou pokladnu uloupili 472 Kč, vesměs to žákovské sbírky pro siroty po hornících v Oseku. Viníci vypátráni nebyli, rozbitá kazeta se spořitelními knížkami byla později nalezena u mlýnské strouhy u Vikýřovic. Peníze nakonec škola získala zpět rozhodnutím zemské školní rady.
- 21. 2. 1934
Z ústavu náhle vystoupila žačka VII. třídy reálné Em. Ščirdlová. Podle pozdějších zpráv bylo příčinou pokročilé těhotenství s vysokoškolákem z Bludova. Přesně o měsíc dříve se ve škole konala rodičovská schůze, na níž promluvil o dnešní krizi a rozvratu rodiny ředitel ústavu.
- 23. 2. 1934
Řediteli školy F. Haderkovi bylo na jeho žádost ministerstvem školství přiděleno nové trvalé působiště na reálném gymnáziu v Olomouci od 1. září 1934. V Šumperku na reálce působil od března 1926. Na konci června se končící ředitel rozloučil s žactvem, s učitelským sborem a na výborové schůzi také s představiteli české menšiny v Šumperku. Zatímním správcem ústavu byl jmenován prof. Adolf Slavík.
- 7. 3. 1934
Odehrála se společná žákovská oslava 84. narozenin T G. Masaryka ve vyzdobené ústavní tělocvičně. Mimo to se deputace sboru i žactva zúčastnila občanské česko-německé oslavy prezidentových narozenin v sále kina Kapitol na Goethově třídě v Šumperku. Poprvé od převratu takovou akci pořádala městská rada.
- 23. 3. 1934
Výnosem zemské školní rady pozbyla celá řada žáků a žaček dosavadního osvobození od placení školného, což vedlo ke značné nespokojenosti rodičů. Placení školného bylo běžnou povinností u reálek a reálných gymnázií, ale většina žáků školy bývala od školného obvykle úplně nebo částečně osvobozena.
- 23. 3. 1934
Při škole vznikl Studentský odbor Národní jednoty sdružující žactvo vyšších tříd, což inicioval ředitel ústavu Fr. Haderka a profesor J. Springer. Odbor uspořádal několik debatních přednášek. Žádal také Ústřední výbor Národní jednoty úspěšně o zaslání knih a brožur, aby se mohl zabývat otázkami národnostními na severní Moravě; založil studentskou knihovnu.
- 25. 4. 1934
Písemné zkoušky dospělosti byly přerušeny pokusem žáka Al. Kotrlého o troufalý podvod při práci francouzštinářské a nezdařeným pokusem o sebevraždu toho dne. Kotrlý byl nakonec přikázán k dozkoušení i k maturitě na reálku v Olomouci – student si totiž dopisem na rozloučenou zakázal účast „prófů“ na pohřbu a senzacechtivá žurnalistika znemožnila spravedlivé jeho ocenění v Šumperku.
- 24. 5. 1934
Z iniciativy ředitele Fr. Haderky a ředitele měšť. dív. školy v Šumperku Fr. Müllera byl uspořádán hold českých i německých škol šumperských nově zvolené hlavě státu (E. Beneš). Shromáždilo se na 4000 školáků různého věku, kteří na konci oslavy zpívali, za vedení hudby pěš. pl. 13, česky i německy „Kde domov můj“.
- 10. 6. 1934
Rodičovské sdružení darovalo škole a studentům slavnostní prapor! Jeho podobu navrhla prof. Kmínková a práce provedla firma M. Nedomová z Olomouce. Při slavnostním aktu předání praporu v rámci Majálesu prof. Adolf Slavík mimo jiné uvedl, že „… stáváte se vlastníky praporu darovaného vám rodičovským sdružením…, pod ním nebudeme bojovat zbraněmi z oceli, … ale zbraněmi ducha, vědomostmi…“.
- 19. 6. 1934
Skončily zkoušky dospělosti, tentokrát se špatnými výsledky. Ale po zásluze a správně. Z 13 žáků třídy VII neprošla jedna třetina! Ve třídě bylo 6 repetentů z minulých let (z toho někteří mnohonásobní), žactvo hřešilo na malý počet osazenstva a třída měla žáky o studium vůbec nedbající. Ředitel končí zprávu v kronice povzdechem: „Jest věru těžko, dělati střední školu na národní hranici!“.
- 25. 6. 1934
Poznámka v kronice ke školním výletům: „Je tíseň, daleko se nejezdí.“
- 30. 5. 1935
Žákovské Majales se pořádalo tentokrát na dvoře školy, což však nebylo shledáno za ideální řešení. Rodičovské sdružení následně začalo jednat o koupi pole v rozloze asi 10 měřic u řeky Desné, kde by bylo možné zařídit travnaté hřiště s koupalištěm a konat různé školní slavnosti.
- 22. 7. 1935
Budovu školy navštívil ministr školství a národní osvěty dr. Jan Krčmář, aby tu navštívil právě probíhající výstavu ilustrací Adolfa Kašpara. Zároveň při setkání s místními významnými osobnostmi ohlásil, že novým ředitelem ústavu bude profesor dr. Bohumil Hacar.
- 23. 5. 1936
Ve spolupráci s armádou se konal „den brannosti“ spolu s pochodovým cvičením, organizovaným pro žáky všech škol šumperských bez ohledu na věk i národnost. Studenti navštívili dopoledne vojenskou střelnici, kde jim byly za výkladu důstojníků předvedeny zbraně. Kontakty mezi studenty (hlavně českými) a armádou se i nadále rozšiřovaly.
- 3. 5. 1938
V noci místní henleinovci zničili Masarykovu bustu umístěnou v těsném sousedství školy.
- 24. 5. 1938
Začaly poslední předválečné maturitní zkoušky, které trvaly tři dny. Maturovalo celkem 23 studentů, mezi nimi i budoucí ředitel školy Vratislav Drtil. V oktávě zbylo pouze 9 z těch, kteří nastupovali do původní primy v roce 1930. Zkoušky se konaly v atmosféře všeobecné mobilizace: „maturovalo se za přítomnosti vojáků, kdy se na školním dvoře už tyčila vysílačka spojařů“.
- 26. 5. 1938
Majáles, připravovaný na tento den, se z bezpečnostních důvodů nekonal. Akce byla totiž zrušena z důvodu nepokojů, kterých ve dnech po všeobecné mobilizaci přibývalo vlivem činnosti henleinovců. Školní majálesy se organizovaly pravidelně od roku 1925.
- 4. 9. 1938
Mnoho studentů školy se účastnilo několikatisícové manifestace českých a německých antifašistů na Tyršově cvičišti v Šumperku.
- 8. 10. 1938
Budovu gymnázia v rámci záboru Sudet obsadili Němci, kteří zde následně otevřeli vyšší dívčí a obchodní školu (Oberschule für Mädchen a Handlsschule).