1945 – Obnova činnosti po válce
Po osvobození města sovětskou armádou 8. května 1945 se v průběhu léta rychle zvyšuje počet Čechů. Ještě před letními prázdninami je proto možné provést předběžný zápis, který pokračoval i v jejich průběhu. Prováděli jej předváleční profesoři Jan Jersák a Bohumil Kalivoda, kteří se jako první vracejí do poválečného Šumperka, B. Kalivoda s podlomeným zdravím z koncentračního tábora.
Krátké období poválečné demokracie, tzv. třetí republiku, lze charakterizovat jako dobu protikladných politických tendencí. Na jedné straně převažují snahy vrátit se zpět k období předmnichovské republiky, na straně druhé kopírovat příklad budování společnosti na socialistickém základě. Přes tradice, které z meziválečného období přetrvávaly, byly levicové síly vzhledem k výsledkům války ve výhodě.
V prvním poválečném školním roce 1945-46 bylo nutné vyvinout úsilí na obnovu inventáře školy. Po celém okrese byly vyhledávány profesory a studenty učební pomůcky bývalého reálného gymnázia. Část školních sbírek a pomůcek byla zajištěna ze zrušeného německého gymnázia, další se postupně doplňovaly dary českých škol z vnitrozemí. Osnovy navazovaly na výuku z první republiky.
Školní rok byl zahájen 1. září 1945, zapsalo se 162 studentů, převážně hochů. Počet žáků umožnil otevřít všech osm ročníků po jedné třídě. Celý rok pokračoval příliv nových žáků, kteří pocházeli ze všech koutů republiky a hlásili se tak, jak se noví osídlenci přistěhovali. Byli mezi nimi žáci odpovídajícího školního roku až po dospělé, kteří chtěli dokončit studium přerušené válkou.
Správcem školy a následně ředitelem byl jmenován od 1. září 1945 prof. František Šmilauer. Složení profesorského sboru bylo kvalitní; do Šumperka se vrací část pedagogů z doby první republiky: Karel Brtek, dr. Jan Jersák, Bohumil Kalivoda, Ignác Konečný a ing. Jiří Minks. Doplňují je noví profesoři, z nichž někteří potom na škole působí řadu let (dr. Svatopluk Cenek, Jan Dvořák, Vojtěch Pliska, Oldřich Skládal, Vincenc Ščudla).
Škola se brzy zapojuje do společenského života. Výčet památných dnů, které studenti nyní slavili, je dokladem protichůdných tendencí v tehdejší společnosti. Vedle výročí vzniku republiky a narozenin T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika byl nově slaven 7. listopad (VŘSR) a 21. prosinec (Stalinovy narozeniny). Do školy se vrací také společenské tradice. Studenti nejvyšších tříd uspořádali pod vedením dr. Svatopluka Cenka taneční hodiny. Ve městě trval nedostatek vhodného místa, proto studenti tančili ve školní jídelně.
Typickým prvkem, který pak pokračoval i v socialistickém období, jsou studentské brigády v průmyslu a zemědělství. Jednalo se hlavně o výpomoc na různých státních statcích v okrese. Studenti prováděli sběr brambor a sklizeň řepy, jindy pomáhali při žních. V horkém červnu 1947 navštívili žáci školy s profesorským sborem Celostátní zemědělskou výstavu v Praze a účastnili se Středoškolských tělovýchovných slavností a průvodu Prahou.
Školní rok 1947-48 už probíhal v napjaté politické situaci, která se odrazila i do nálady studentů ústavu. Únor 1948 znamenal nástup totalitního politického systému, což se vzápětí promítá do nových poměrů ve školství.