1953 – Jedenáctiletá střední škola
Nový školský zákon z roku 1953 přinesl podle sovětského vzoru další organizační přestavbu našeho školství. Vytvořil jednotnou školu a odstranil rozdělení tehdejší školy na jednotlivé od sebe oddělené stupně. Povinná školní docházka byla zkrácena o jeden rok, vznikly osmileté základní školy. Gymnázium se mění na jedenáctiletou střední všeobecně vzdělávací školu připojením tříd tehdejšího gymnázia k národní a nižší střední škole. Měl to být další rozhodný krok k vybudování socialistické školy.
Školním rokem 1953-54 vstupuje jedenáctiletá střední škola (JSS) v život. Pedagogický sbor se rozšířil o učitele 1.-8. postupného ročníku a počet žáků stoupl na 937. Uskutečnily se změny, jež snížily celkovou úroveň středoškolského vzdělání. Do osnov byl zaveden nový vyučovací předmět „základy výroby“, naopak latina byla vyučována pouze nepovinně. Předmět „základy výroby“ se vyučoval jeden den v týdnu – 8 hodin. Tato výuka probíhala na různých pracovištích, nejčastěji v ČSD dílnách, v Závodě první pětiletky, Moravolenu a zemědělská praxe v JZD Temenice a na Státním statku Třemešek. Do tohoto roku spadá navázání družebních vztahů se Závodem první pětiletky (později Pramet) a tato spolupráce trvala až do roku 1990.
Rok 1955 byl ve znamení příprav masové komunistické akce, která se pak periodicky opakovala po pěti letech – spartakiády. Secvičování na jedenáctiletce si vyžádalo mnoho času, často na úkor pravidelného vyučování. Skladby studenti předvedli na vystoupení v Šumperku, v Olomouci a na pražském Strahově.
V následujících letech fungovala škola v zaběhnutém stereotypu, kdy výuka byla zpestřována tanečními kurzy, lyžařskými výcviky, branným cvičením, stále se vede evidence o sběru surovin, léčivých bylin, o množství brigádnických hodin, škola soutěží o nejlepší výzdobu v čase májových oslav a také se maturuje.
Na škole existuje množství zájmových kroužků, např. mičurinský, šachový, radiotechnický, vlastivědný, dramatický, pěvecký, kroužek přátel ruského jazyka, kroužek pro výzdobu školy ap. Některé z nich, jak napovídají názvy, jsou však podřízeny ideologickým potřebám. Studenti školy jsou úspěšní ve sportovních soutěžích, taktéž v olympiádách fyzikálních, chemických, matematických. Významného úspěchu dosáhl v roce 1957 Adolf Karger, který se umístil mezi 20 vítězi ústředního kola VI. matematické olympiády v Praze. V recitační soutěži Wolkrův Prostějov postoupila Lydie Urbášková do celostátního kola.